Napsali o nás po press tripu 2. 5. 2025 (Články z domova)
Orlicko – relax i zážitky pro velké i malé
Krásná příroda, památky i atrakce pro děti, společenské a sportovní akce – a přitom nepřeplněno. Orlické hory mají výhodu, že se jim vyhnul překotný rozvoj turistky, respektive novodobí zlatokopové, budující turistické rezidence hlava nehlava. Místních je málo a v obtížnějších podmínkách prostě musejí být schopní, srdcaři i sousedé s dobrými nápady. Protože co dělají a pořádají, dělají i pro sebe, a tedy co nejlépe. Ať jde o regionální potraviny, gastronomii nebo o sport a zábavu.
Rokytnice v Orlických horách je brána do Orlických hor. Město jen o dvou tisících obyvatelích, k tomu rozložené do šesti částí, takže dost velké na to, aby tam fungovaly obchody a služby, ale dost malé k tomu, aby se tam člověk cítil komorně. Aby mapy a GPS potřeboval spíš na výlety do neméně atraktivního okolí než k orientaci v místě. V historickém centru, památkové zóně, na jednom konci vzdušného a krásně ozeleněného náměstí farní kostel, hotel a za rohem radnice, na druhém konci zámek a zámecký kostel. Uprostřed kašna a morový mariánský sloup, po stranách několik roubených podsíňových domů, bohužel některé s nestylově opravenými střechami. Jenže ve vylidněných Sudetech bylo úspěchem, že se vůbec zachovaly. A další zachované najdete i v zóně mimo náměstí stejně jako pozůstatek židovského hřbitova. Také zámek, dnes v soukromých rukou, je postupně restaurován. Otevřen je proto jen v omezeném rozsahu, od června do září o sobotách, přičemž v létě je v zámeckém parku i oblíbené letní kino. Zámecký kostel s hrobkami Mauschwitzů a Nosticů, který by také potřeboval peníze na opravy, lze navštívit jen o svatoanenské pouti, kterou o víkendu slaví celé město i s okolím ve všech směrech i místech, od církevního po zábavu a vystoupení oblíbených kapel.
Rokytnice má spojení s „vnitrozemím“ vcelku dobré, z Prahy autem dvě hodiny. Dostanete se sem dokonce i vlakem. Ten v Rokytnici končí. Byla tu i idea protáhnout trať až do Orlického Záhoří, ale nestalo se, nicméně úspěchem byla vlastně i trať do Rokytnice z Doudleb. Při její výstavbě totiž zamhouřili oči nad tím, že sklon části trati odpovídal již požadavkům na zubačku. Naštěstí jen v malém úseku, a tak na zubačku a normy tiše zapomněli a dobře udělali. Spojení s Prahou od roku 1906 znamenalo pro život a hospodaření obce mnoho, a nejen pro ně. Vozil se i materiál na stavbu pohraničního opevnění. Vlaky jezdí bez problémů dodnes, zatímco k výstavbě zubačky by bylo nejspíš vůbec nedošlo, ani když tenkrát měla Rokytnice víc obyvatel a průmyslu než dnes. Vlak turistice bezpochyby pomáhá. Ještě i v jiném ohledu než ryze dopravním. Kdo z nás si v dětství nehrál s vláčkem? Leckde se najdou letití kluci, kteří z té vášně nevyrostli. Srdcaři. A tak jedna parta vytvořila Letohradský železniční klub. Ten v Rokytnici v budově bývalé výtopny svépomocí a s pomocí dotací shromažďuje, opečovává a opravuje staré modely, řídící pult, vzácnější i obvyklejší technické artefakty dřívější doby, a dokonce i parní lokomotivu. Také fotodokumentaci a řadu dalších zařízení včetně původního zařízení remízy souvisejícího s parním provozem. Ráj pro kluky. Atrakcí pro všechny je jízda drezínou na vlastní pohon. I zakoupené občerstvení v budově vám doveze minivláček. Jako stylovou památku na návštěvu výtopny si odnesete vstupenku v podobě klasické lepenkové jízdenky, která bude nejen označena datumem, ale můžete si ji i proštípnout dnes již historickými kleštěmi průvodčího.
Z jiného soudku je muzeum Orlických hor, jež zdařile využívá budovu bývalé sýpky. Kanceláři Šuda – Horský se povedlo architektonicky i funkčně velmi zajímavé řešení citlivě přistupující k dochovaným hodnotám interiéru budovy, speciálně k dřevěným prvkům. O příliv světla se stará prosklený světlík v hřebenu střechy a skleněné podlahy v jednotlivých poschodích. Mimochodem, skleněný vrch sedlové střechy tady uplatnili dřív, než byl použit při ikonickém zastřešení kostela v Neratově. Neméně zajímavým a působivým prvkem, již výstavním, je prosklená válcovitá voliéra, která prochází všemi třemi patry budovy. Uvnitř je strom, na kterém sedí či hnízdí na padesát druhů ptáků, žijících v regionu Orlických hor, každý ve výšce jeho přirozeného výskytu. V muzeu jsou speciálně upravené podlahy. Na nich se můžete projít například řekou, kdy vám pod nohama plují ryby, stoupat horskou strání plnou kamení nebo se brouzdat spadaným listím. Téma expozice je přírodou za řemesly Orlických hor. Součástí expozice řemesel jsou interaktivní kreativní dílničky. Každá má svůj stůl, v jehož zásuvkách je potřebný materiál, a vitrínu se znázorněným postupem, včetně monitoru s instruktážním filmem, který názorně komentuje rozfázovaný postup řemeslné práce. Vyzkoušet si tak můžete podmalbu na sklo, výrobu perličkových ozdob, lubových krabiček, tkaní na maličkém stavu nebo zhotovení betléma. Kromě toho se děti zabaví luštěním různých kvízů a úkolů s tématikou přírody. Poučné, zábavné, pro zvídavé návštěvníky i na půl dne. Takže je kam jít i v případě horšího počasí.
Rokytenka je vlastně hotel kousek od náměstí. S restaurací, s rozumnými cenami, ale takových by se v Rokytnici našlo víc. Čím mne nadchli? Úžasným předpolím pro děti. Z části ať patří k hotelovým hostům nebo ne. Ještě než spatříte hotel, projdete kolem zoo koutku – co koutku, to je velká plocha s dřevěnými konstrukcemi a stavbičkami. Z palandy z výšky prvního patra na vás shlíží koza. Jak se tam, proboha, ocitla? Teprve při pozornějším pohledu si všimnete přístupové rampy. Kousek dál si vás prohlížejí dvě zvědavé lamy – a támhle u sena stojí oslík. Na trávníku naproti přes cestu je obrovská dřevěná loď – námořníci, na palubu! Pro všechny hosty tu najdete i venkovní posezení a také výborné regionální potraviny. Na výlet se budou hodit. A možností výletů z Rokytnice je plno. Po horách českých i polských. Kam? Poradí v informačním středisku na náměstí.
Text a foto Eva Mráčková
Zdroj: https://czechtravelpress.cz/cs/clanky-z-domova/3886-orlicko-relax-i-zazitky-pro-velke-i-male
