V Orlických hvozdech bývalo mnoho divoké zvěře. Bylo jí tu tolik, že škodila lidem na potkání. Vlků se tu hemžily celé smečky a ve skalních slujích bydleli medvědi. Často se stávalo, že se některá šelma zatoulala až k lidským příbytkům. Když se v zimě vlci vplížili do vesnice, dovedli se vkrást všude - do chlévů i do kurníků a postavili se i člověku. Ale když se mezi lidi zatoulal osamělý medvěd, pak se nikdy nevrátil se zdravou kůží. Lidé se na něho vrhli jako sršně a za chvíli byl bradou vzhůru. Jednou se zatoulal medvěd až na rokytnickou náves. Bylo to brzy z rána, slunce právě vycházelo. Ponocný spatřil huňáče první, ale sám si na něho netroufal.
Medvěd byl vysoký a když se postavil, šel z něho strach. Jak se lidé začali probouzet, ponocný spustil poplach. Rokytničtí popadli, co právě měli po ruce a hnali se za medvědem. Medvěd poznal, že je zle. Stavěl se na zadní, hrozil svými těžkými tlapami, cenil zuby a mručel tak, až to husí kůži nahánělo. Když zjistil, že se rokytničtí muži jen tak nedají, vyšplhal na mohutnou lípu, která stála uprostřed návsi. Ani na stromě však nebyl medvěd v bezpečí. Útočníci ho pronásledovali dlouhými kopími, které ponocný zatím přinesl ze strážnice a tak dlouho medvěda bodali, až mrtvé zvíře spadlo bezvládně na zem. V roce 1852, kdy byla Rokytnice povýšena na město, převzala do městského znaku medvěda na lípě, kterého dva ozbrojenci bijí.
Popis znaku města: Na červeném štítě stojí na zeleném trávníku lípa v přirozených barvách. Na její kmen šplhá hnědý medvěd, na kterého kopím dorážejí dva hnědě odění ozbrojenci.
Prapor města: prapor obdélníkového tvaru se třemi svislými rovnoměrnými pruhy – červeným-modrým-červeným
