Část I. – Rokytnice v Orlických horách
Název dnešního malebného městečka je odvozen od slova rokytná, které označuje vodu tekoucí rokytím, což bývalo v minulosti označení pro vrbu. Na březích vodního toku skutečně vrby rostly a daly jméno nejenom řece, ale i přilehlému území. V 15. století zde bylo založeno samostatné rokytnické panství, které se po téměř 400 let rozprostíralo až k hranicím dnešního Polska.
Městský znak je tvořený zeleným štítem, na němž je vyobrazená lípa. Po kmeni stromu šplhá medvěd a dva ozbrojenci se zvíře snaží srazit kopími. Traduje se legenda o medvědovi, který jednoho dne vniknul mezi lidská obydlí a poté co byl pronásledován zámeckou stráží, hledal (marnou) záchranu v koruně vysokého stromu. Divoká zvěř se skutečně dříve v této oblasti často stávala pro obyvatele velkým nebezpečím.
Patronkou města je sv. Anna. Právě v den jejího svátku 26. července r. 1661 vypukl v Rokytnici požár, který zničil radnici, školu, kostel a mnoho obytných domů. Po této tragické události byla sv. Anna prohlášena za ochránkyni města a místní obyvatelé si později připomínali její svátek nejenom modlitbami a mší, ale také doufali v její přímluvu a ochranu před podobnými katastrofami.
Anenská pouť termín: 25. – 27. července 2025
Více informací i o dalších akcích na: https://www.infokulturarokytnice.cz
Panství a jeho majitelé
Na sklonku 15. století získala věnem Rokytnický statek Johanka z Rychnova, která sehrála zásadní roli ve formování nově vznikajícího panství. Její zásluhou byla vesnice Rokytnice povýšena na město, které si Johanka později zvolila dokonce za svou sídelní rezidenci. Po její smrti panství několikrát měnilo své majitele, mezi nimiž nejvýznačnější místo zaujímali příslušníci rodiny Nostitzů. Původně rytířský rod vlastnil panství a městečko Rokytnici od r. 1627. Svůj původ odvozuje od statku Nostitz, který leží na území Horní Lužice. Legenda sahá rodovými kořeny již do doby příchodu Slovanů do střední Evropy, kdy bájný Johann Nostitz údajně bojoval proti Vandalům ve Slezsku a Lužici.
Situace v panství a v životě obyvatelů rokytnického zámku se začala výrazně měnit po 1. světové válce, kdy hrabě Josef Nostitz-Rieneck (přídomek získal Kryštof Václav Nostitz r. 1673 nabytím říšského léna Rhieneck v Dolních Rakousích) zavedením pozemkové reformy přišel o téměř dvě třetiny svého majetku. Citelně zasažen byl také povinností pronajmout zámek za symbolickou cenu měšťanské škole. Rozhodnutím protektorátního soudu byl hrabě Nostitz-Rieneck v r. 1942 nucen zámek i panství prodat. Tímto současně skončila i téměř 300letá přítomnost rodu Nostitz-Rieneck v Rokytnici.
Mnozí z nás mají jistě ještě stále v paměti vzpomínku na Mathildu hraběnku z Nostitz, mecenášku a zakladatelku Nadačního fondu Mathilda. Tato výjimečná dáma, přesto, že žila v zahraničí, Čechy milovala a často navštěvovala. Přes více než čtvrt století se věnovala projektům spojených s podporou zrakově postižených.
Město a jeho památky
Jednou z dominant rokytnického náměstí je Kostel Všech svatých, který podobně jako řada dalších budov, prošel během několika staletí stavebním vývojem. K nejvzácnějšímu a nejstaršímu vybavení kostela patří čtyři svícny ze 17. století a asi o sto let mladší pískovcová křtitelnice. Ze stejné doby pochází hlavní oltář zhotovený truhlářem Josefem Steinerem z Javornice s obrazem Rodina Kristova od Františka Kašpara Fahrenschona z Prahy. Tři věžní zvony byly během 1. i 2. světové války zrekvírovány. U severní strany kostela byl odhalen pomník padlých ve Velké válce 1914-1918.
Severní a jižní stranu náměstí lemují pro tuto oblast charakteristické podsíňové domy. Tyto stavby měly ještě do 19. století tzv. podsíně, které v přízemí z čelní strany vytvářely dřevěné podloubí. Tyto unikátní architektonické prvky spolu s urbanistickým charakterem města vedly v r. 2003 k prohlášení Rokytnice za městskou památkovou zónu.
Většina historických lidových staveb měla trojdílný půdorys. Průčelí sloužilo k obytným účelům, druhý díl tvořily pracovní a vstupní místnosti a také se tu obvykle stavěla i černá kuchyně. Ve třetí zadní části se nacházely komory a chlévy. V okolí Rokytnice lze ještě nalézt také plně roubené objekty, kterých se ale v původním stavu dochovalo jen velmi málo.
Řemesla a rozvoj města
Vhodné klimatické podmínky v této oblasti byly předpokladem pro pěstování lnu. Jeho následné zpracování bylo nejvýrazněji zastoupeno právě v Rokytnici, rozvíjelo se předení a tkalcovství. Řemeslníci se v minulosti sdružovali v cechovních organizacích, které jim zaručovaly značná privilegia ale i povinnosti. Nejpočetnějším byl cech plátenický a sypkařský. Ve městě a okolí se usadili také pekaři, mlynáři, pernikáři, tesaři, podkováři, zámečníci, koláři, bednáři, truhláři, soustružníci, sklenáři, krejčí, ševci a mnoho dalších.
Sýpka – Muzeum Orlických hor nabízí zajímavou expozici s interaktivním programem zaměřenou na řemeslné dovednosti našich předků. Součástí výstavy je také unikátní třípatrový model biotopu představující pro tuto oblast typické živočichy a rostliny. Vystavena je zde i mapa Orlických hor vyřezaná z hruškového dřeva. V audiovizuálním sále se konají přednášky.
Více informací na: http://www.sypka-moh.cz/cz/ a www.rokytnicevoh.cz
Za zmínku stojí také dnes již neexistující rokytnická papírna, která do r. 1886 dodávala papír do úřadů a kanceláří v celém okolí. Dlouhou dobu byl významným odběratelem i hradecký krajský úřad.
Menšími či většími dílnami zde bylo zastoupeno sklářství. Sklárna a brusírna v Horní Rokytnici vyráběla sklo tabulové i duté, později výrobky křišťálové, alabastrové i rubínové. Sklo se odtud vyváželo také do ciziny.
Zásadní průlom v rozvoji města znamenalo začátkem 20. století vybudování železniční trati. A dodejme, že i v současné době znamená železnice snadnější dostupnost pro nemotorizované turisty.
Za shlédnutí stojí Železniční výtopna, která představuje ojedinělou technickou památku a fanouškům železnice nabízí prohlídku vnitřní i venkovní expozice včetně zajímavého výkladu.
Tipy na výlety do okolí:
Muzeum Tvrz Hanička www.hanicka.cz
Poutní kostel Neratov www.neratov.cz
Pastvinská přehrada: https://prehrada-pastviny.cz/cs/
Použitá literatura: Kolektiv autorů: Rokytnice v Orlických horách 1318 – 2018
Zdroj: https://www.ceskeobzory.cz/pozvanka-do-orlickych-hor/
