Obsah

Orlické hory - chráněná krajinná oblast

V příhraniční horské části okresu Rychnov nad Kněžnou se rozkládá Chráněná krajinná oblast Orlické hory. Byla vyhlášena dne 28. prosince 1969 s cílem chránit a uchovat harmonicky vyváženou krajinu Orlických hor. Oblast o ploše 204 km2 se rozkládá na území okresu Rychnov nad Kněžnou, nevelkou částí 570 ha zasahuje do okresu Ústí nad Orlicí a zaujímá nejhodnotnější partie Orlických hor od Olešnice v Orlických horách až po Čihák.

Orlické hory se rozkládají v severní části východních Čech. Tvoří část severní hranice České republiky s Polskem. Jako samostatný geomorfologický celek jsou geologicky součástí velké jednotky, tvořící orlicko-kladskou klenbu. Geomorfologicky patří do Sudetské soustavy, podsoustava Střední Sudety. Staré pohoří, tvořené většinou přeměněnými horninami, bylo rozlámáno a jeho jednotlivé části vystoupily podél zlomů. Mezi nimi vznikla Kladská kotlina, která k nám zasahuje Králickou brázdou. Severovýchodní svah Orlických hor k údolí řeky Divoká Orlice je zlomového původu a je velmi prudký. 

Do nitra Čech se svažují pozvolna a postupně přecházejí do členitého podhůří, budovaného na mnoha místech křídovými sedimenty. Celé pásmo hor je 55 km dlouhé a jeho šířka kolísá v rozmezí 3 - 8 km. Průměrná nadmořská výška je 789 m.n.m. Nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší část Orlických hor tvoří severozápadně Deštenská hornatina. Hřeben tvoří od severu Vrchmezí (1084 m), Šerlich (1027 m), Malá Deštná (1090 m), Velká Deštná (1115 m - nejvyšší hora Orlických hor), Jelenka (1097 m), Koruna (1099 m), Homole (1001 m), Tetřevec (1043 m), Kunštátská kaple (1035 m) a Anenský vrch (995 m). Severovýchodní příkrý svah je založen na zlomové tektonické linii. Jihozápadní svahy vybíhají rozsochami, např. Sedloňovský vrch (1050 m), Maruša (1042 m) a Zakletý ( 991 m - v obci Říčky, 5 km od Rokytnice v O.h.), oddělenými přítoky horní Bělé, Zdobnice a Říčky. 

Hlavními horninami jsou krystalické břidlice (ruly a svory), vzácněji kvarcity a krystalické vápence. V Orlickozáhorské brázdě se zachovaly křídové sedimenty. Řeky Divoká a Tichá Orlice prorážejí pohoří průlomovými údolími. Nejjižněji zasahují Orlické hory pásmem Suchého vrchu. Podnebí je drsné s dostatkem srážek. Sněhová pokrývka leží asi 4 měsíce. Sever odvodňuje řeka Metuje a její přítoky, jih Tichá a Divoká Orlice. Sjízdné jsou za vysokého stavu vody. Na Divoké Orlici byla v roce 1939 vybudována přehradní nádrž Pastviny (98 ha). Zadržuje povodňovou vodu a slouží k rekreaci. Po stránce botanické a zoologické představuje CHKO poměrně bohatý celek s řadou dnes již vzácných a chráněných druhů. Proto bylo na území CHKO vyhlášeno 16 maloplošných chráněných území, z toho 5 státních přírodních rezervací, 1 chráněné naleziště a 11 chráněných přírodních výtvorů. Území CHKO pro svou atraktivnost přitahuje nejen z hlediska přírodovědného, ale je zajímavé pro širokou veřejnost z hlediska sportovních možností. Letní sportovní a rekreační činností je zejména pěší turistika a cykloturistika. 

Atraktivitu oblasti protkané značenými turistickými stezkami podtrhuje samostatný architektonický prvek, kterým je soustava vojenského opevnění ze třicátých let. V zimě jsou terény oblasti využívány pro sjezdové a běžecké lyžování. Velká lyžařská střediska jsou v Deštném a Říčkách. Nutno podotknout, že spolu s vlivy současného životního prostředí znamená i sportovní využívání CHKO její značné zatížení. Na druhé straně nedostatek jiných pracovních příležitostí ve zdejší oblasti znamená postupný rozvoj právě služeb v cestovním ruchu.



Odkaz na infoserver Orlické hory